úterý 31. srpna 2010

Kufřík na šití

Původně jsme jeli na tržnici do polského Těšína nakupovat oblečení a nějakou tu zeleninu na nakládání
na zimu. Ovšem takovýto kufřík na šicí potřeby jsem tam nemohla nechat. Byla to láska na první pohled, navíc barva, která mi ladí s nábytkem a příjemná cena 300,- Kč.

středa 4. srpna 2010

Jednoduché letní šaty

Během včerejšího odpoledne jsem ušila letní šaty pro starší dceru. Vyzkoušela jsem poprvé tzv. žabičkování pomocí pružné nitě, kterou jsem použila jako spodní nit v šicím stroji.



Dovolená v Bruntále a Karlovících ve Slezsku

Minulý týden jsme strávili dovolenou u rodiny mé sestřenky, nejdříve v Bruntále a pak  u nich na chatě v malebném obci Karlovice ve Slezsku. Při pobytu v Bruntále jsme si udělali velkou procházku po městě, prošli jsme se po místním, hezky opraveném náměstí, s novou kašnou i vyhlášenou cukrárnou a navštívili jsme také pár obchůdků. Cestou do zdejšího nově zrekonstruovaného parku jsme si prohlédli (zatím jen zvenčí) nový aquapark přestavěný z bývalého krytého bazénu, do kterého si později ještě určitě zajedeme.


Asi v polovině týdně jsem jeli na chatu sestřenčiny rodiny do obce Karlovice ve Slezsku.


Odtud jsme podnikali vycházky po okolní přírodě a navštívili jsme i místní muzeum "Kosárnu". Z prohlídky, komentované průvodkyní, jsme byli nadšeni. V nejvyšším poschodí dvoupatrové historické budovy jsme se v dozvěděli spoustu informací o pěstování i zpracování dřeva od minulosti do současnosti, v prvním patře jsme shlédli tématicky zaměřenou výstavu o kávě,  jejím pěstování, sklizni, zpracování i servírování a prohlédli jsme si jak byly zařízeno a vybaveno bydlení za dob našich předků. Místnosti zařízené historickým nábytkem byly také v přízemí a celá prohlídka končila v blízké stodole, kde bylo vystaveno spoustu starých strojů a nářadí.
Jeden z podmračených dnů dovolené jsme pro změnu využili k návštěvě soukromé "Sklárny Jakub" v obci Mnichov (kousek od Vrbna pod Pradědem), kde můžete jen tak přijít a podívat se jak pan sklář se svým pomocníkem zpracovávají sklo. A je to opravdu podívaná, jak jsou ti dva sehraní a jak jim pod rukama vznikají krásné výtvory, které si tady můžete také koupit.

Letošní slavení

Tak mám za sebou tři hektické měsíce plné oslavování. Tak se to nějak sešlo - mladší dcera v květnu patnáctiny, já v červnu čtyřicátiny a starší dcera v červenci osmnáctiny. Dcery jako dárky uspokojily nové mobily, starší k němu dostala zaplacenu autoškolu a slib, že svépomocně předěláme její pokojík a já si k narozeninám splnila svůj sen. K penězům, které jsem dostala na narozeniny od všeho přibuzenstva jsem si přidala nějaké korunky a koupila si po 17ti letech nový šicí stroj - tentokrát ne žádné miminko, ale pořádnou mašinu Janome 6600 P. Moc se těším, že na něm ušiji spoustu krásných věcí a snad se s některými z nich pochlubím i na těchto stránkách.

neděle 14. února 2010

Ve dvou prý jde všechno líp?

V současné době zrovna sestehovávám sendvič patchworkové dětské deky. I když se říká: "ve dvou to jde vždycky líp", v tomhle případě si tím nejsem tak zcela jistá. Vždy, když si deku hezky vyrovnám, Monty se na ní z rozběhem vrhne a považuje za super zábavu (na rozdíl ode mne), že ho z deky neustále vyháním. Zkusila jsem ho zavřít na chodbu, ale naříkal tam tak srdceryvně, že jsem rezignovala a pustila ho zpět do obýváku. Zkrátka jsem měkota.

Valentýn


Něco z naší valentýnské výzdoby. Trocha barev a živých květů v tomto zimním, mrazivém a zasněženém období.

neděle 31. ledna 2010

Můj nový stroječek

Sice jsem majitelkou dvou šicích strojů, ale první je skříňový Lucznik - tudíž nepřenosný a druhý Brother je sice přenosný, ale díky tomu, že je celokovový je dosti těžký. To bylo důvodem, že jsem si koupila takové miminko šicího stroje. Jmenuje se Singer pixie, váží jen 1,9 kg a stál 999,- Kč.  Důvodem této koupě bylo to, že navštěvuji dva patchworkové kluby. Do klubu v našem městě nosím stroj v ruce a do klubu ve 35 km vzdáleném Bílovci ho zatím vozím autobusem a musím říct, že takový 8 kg vážící šicí stroj se opravdu pronese. Tak teď budu do klubů chodit opravdu jen tak po "lehku".