pondělí 28. prosince 2009

Vánoční "zátiší"

Přestože náš kocourek Monty ví, že na stůl nesmí, v nestřeženém okamžiku využil situace a stal se součástí výzdoby našeho vánočního stolu.


neděle 27. prosince 2009

Vánoce 2009


Spoustu hospodyněk v období vánoc lamentuje nad stresem, který v tomto období prožívají z důvodů velkého úklidu, shánění dárků, pečení cukroví atd, atd. Ale pro mne jsou vánoce nejkrásnější svátky v roce, na které se vždy velice těším. Stresu se vyhýbám třeba tím, že s úklidem začínám s dostatečným předstihem, navíc mám dvě dorůstající dcery, které vydatně pomáhají. O pečení cukroví se dělím s mojí mamkou, takže peču tak sedm druhů, ona napeče druhů pět. Důležitější je pro mně navození sváteční atmosféry. Už od začátku adventu u nás vyhrávají koledy, vlastnoručně vyrábím adventní věnec a jiná vánoční aranžmá. Věším girlandy, různá vánoční světýlka po domě a zapalují vonné svíčky. Ve své rodině jsem známá tím, že pod stromečkem musím mít překvapení, tzn. že nevím ani o jednom dárku, který dostanu. Taktéž ostatní členové mé rodiny do poslední chvíle neví, co jim "ježíšek" naděli. Bez toho napětí a překvapení by to přece nebyly ty pravé vánoce.




středa 9. prosince 2009

Autoškola je za mnou

Včera jsem konečně udělala závěrečné zkoušky v autoškole. Testy a techniku jsem udělala už 26. listopadu v naprostém klidu, ale ze zkušební jízdy jsem měla děsný strach. Však jsem si ji taky musela ještě jednou zopakovat, a to včera. Já neměla z nervozity jak se říká v břiše "motýly", ale hned hejno netopýrů. Už týden předem jsem nemyslela na nic jiného a zhubla jsem tři kila. No, ty tři kila dole před vánocema jsou docela fajn, ale za takovou cenu? Musím se přiznat, že jsem s autem od začátku autoškoly bojovala. Za prvé jsem na místě řidiče seděla v autoškole poprvé v životě a neměla jsem ani páru, na co je který pedál, jak se řadí rychlosti, dávají blinkry či zapínají stěrače a za druhé jsem měla z auta velký recpekt. Při první jízdě jsem ujela cca 40 km, pak následovala bezesná noc a lamentování, že já do té autoškoly vůbec lezla. Přišlo mi nemožné, dělat všechny ty úkony při řízení téměř najednou, přitom sledovat provoz a ještě na křižovatkách vědět, kdo má kdy přednost. Před každou jízdou jsem byla děsně nervózní, ale zajímavé bylo, že když jsem nasedla do auta a začala se soustředit na řízení, nervozita byla vždy pryč. Neměla jsem ani možnost si doma v autě nic vyzkoušet, protože zatím auto nevlastním a musím si na něj ještě do března příštího roku počkat. Nicméně vše se pomalu poddalo a včera jsem už závěrečnou jízdu zvládla!!! Hurá!!! Teď už se konečně můžu plně  soustředit na přípravu vánoc.