Autoškola je za mnou

Včera jsem konečně udělala závěrečné zkoušky v autoškole. Testy a techniku jsem udělala už 26. listopadu v naprostém klidu, ale ze zkušební jízdy jsem měla děsný strach. Však jsem si ji taky musela ještě jednou zopakovat, a to včera. Já neměla z nervozity jak se říká v břiše "motýly", ale hned hejno netopýrů. Už týden předem jsem nemyslela na nic jiného a zhubla jsem tři kila. No, ty tři kila dole před vánocema jsou docela fajn, ale za takovou cenu? Musím se přiznat, že jsem s autem od začátku autoškoly bojovala. Za prvé jsem na místě řidiče seděla v autoškole poprvé v životě a neměla jsem ani páru, na co je který pedál, jak se řadí rychlosti, dávají blinkry či zapínají stěrače a za druhé jsem měla z auta velký recpekt. Při první jízdě jsem ujela cca 40 km, pak následovala bezesná noc a lamentování, že já do té autoškoly vůbec lezla. Přišlo mi nemožné, dělat všechny ty úkony při řízení téměř najednou, přitom sledovat provoz a ještě na křižovatkách vědět, kdo má kdy přednost. Před každou jízdou jsem byla děsně nervózní, ale zajímavé bylo, že když jsem nasedla do auta a začala se soustředit na řízení, nervozita byla vždy pryč. Neměla jsem ani možnost si doma v autě nic vyzkoušet, protože zatím auto nevlastním a musím si na něj ještě do března příštího roku počkat. Nicméně vše se pomalu poddalo a včera jsem už závěrečnou jízdu zvládla!!! Hurá!!! Teď už se konečně můžu plně  soustředit na přípravu vánoc.