Kufřík na šití

Původně jsme jeli na tržnici do polského Těšína nakupovat oblečení a nějakou tu zeleninu na nakládání

na zimu. Ovšem takovýto kufřík na šicí potřeby jsem tam nemohla nechat. Byla to láska na první pohled, navíc barva, která mi ladí s nábytkem a příjemná cena 300,- Kč.

Jednoduché letní šaty

Během včerejšího odpoledne jsem ušila letní šaty pro starší dceru. Vyzkoušela jsem poprvé tzv. žabičkování pomocí pružné nitě, kterou jsem použila jako spodní nit v šicím stroji.

Dovolená v Bruntále a Karlovících ve Slezsku

Minulý týden jsme strávili dovolenou u rodiny mé sestřenky, nejdříve v Bruntále a pak  u nich na chatě v malebném obci Karlovice ve Slezsku. Při pobytu v Bruntále jsme si udělali velkou procházku po městě, prošli jsme se po místním, hezky opraveném náměstí, s novou kašnou i vyhlášenou cukrárnou a navštívili jsme také pár obchůdků. Cestou do zdejšího nově zrekonstruovaného parku jsme si prohlédli (zatím jen zvenčí) nový aquapark přestavěný z bývalého krytého bazénu, do kterého si později ještě určitě zajedeme.

Asi v polovině týdně jsem jeli na chatu sestřenčiny rodiny do obce Karlovice ve Slezsku.

Odtud jsme podnikali vycházky po okolní přírodě a navštívili jsme i místní muzeum "Kosárnu". Z prohlídky, komentované průvodkyní, jsme byli nadšeni. V nejvyšším poschodí dvoupatrové historické budovy jsme se v dozvěděli spoustu informací o pěstování i zpracování dřeva od minulosti do současnosti, v prvním patře jsme shlédli tématicky zaměřenou výstavu o kávě,  jejím pěstování, sklizni, zpracování i servírování a prohlédli jsme si jak byly zařízeno a vybaveno bydlení za dob našich předků. Místnosti zařízené historickým nábytkem byly také v přízemí a celá prohlídka končila v blízké stodole, kde bylo vystaveno spoustu starých strojů a nářadí.
Jeden z podmračených dnů dovolené jsme pro změnu využili k návštěvě soukromé "Sklárny Jakub" v obci Mnichov (kousek od Vrbna pod Pradědem), kde můžete jen tak přijít a podívat se jak pan sklář se svým pomocníkem zpracovávají sklo. A je to opravdu podívaná, jak jsou ti dva sehraní a jak jim pod rukama vznikají krásné výtvory, které si tady můžete také koupit.

Letošní slavení

Tak mám za sebou tři hektické měsíce plné oslavování. Tak se to nějak sešlo - mladší dcera v květnu patnáctiny, já v červnu čtyřicátiny a starší dcera v červenci osmnáctiny. Dcery jako dárky uspokojily nové mobily, starší k němu dostala zaplacenu autoškolu a slib, že svépomocně předěláme její pokojík a já si k narozeninám splnila svůj sen. K penězům, které jsem dostala na narozeniny od všeho přibuzenstva jsem si přidala nějaké korunky a koupila si po 17ti letech nový šicí stroj - tentokrát ne žádné miminko, ale pořádnou mašinu Janome 6600 P. Moc se těším, že na něm ušiji spoustu krásných věcí a snad se s některými z nich pochlubím i na těchto stránkách.

Ve dvou prý jde všechno líp?

V současné době zrovna sestehovávám sendvič patchworkové dětské deky. I když se říká: "ve dvou to jde vždycky líp", v tomhle případě si tím nejsem tak zcela jistá. Vždy, když si deku hezky vyrovnám, Monty se na ní z rozběhem vrhne a považuje za super zábavu (na rozdíl ode mne), že ho z deky neustále vyháním. Zkusila jsem ho zavřít na chodbu, ale naříkal tam tak srdceryvně, že jsem rezignovala a pustila ho zpět do obýváku. Zkrátka jsem měkota.

Valentýn

Něco z naší valentýnské výzdoby. Trocha barev a živých květů v tomto zimním, mrazivém a zasněženém období.

Můj nový stroječek

Sice jsem majitelkou dvou šicích strojů, ale první je skříňový Lucznik - tudíž nepřenosný a druhý Brother je sice přenosný, ale díky tomu, že je celokovový je dosti těžký. To bylo důvodem, že jsem si koupila takové miminko šicího stroje. Jmenuje se Singer pixie, váží jen 1,9 kg a stál 999,- Kč.  Důvodem této koupě bylo to, že navštěvuji dva patchworkové kluby. Do klubu v našem městě nosím stroj v ruce a do klubu ve 35 km vzdáleném Bílovci ho zatím vozím autobusem a musím říct, že takový 8 kg vážící šicí stroj se opravdu pronese. Tak teď budu do klubů chodit opravdu jen tak po "lehku".

Vánoční "zátiší"

Přestože náš kocourek Monty ví, že na stůl nesmí, v nestřeženém okamžiku využil situace a stal se součástí výzdoby našeho vánočního stolu.

Vánoce 2009

Spoustu hospodyněk v období vánoc lamentuje nad stresem, který v tomto období prožívají z důvodů velkého úklidu, shánění dárků, pečení cukroví atd, atd. Ale pro mne jsou vánoce nejkrásnější svátky v roce, na které se vždy velice těším. Stresu se vyhýbám třeba tím, že s úklidem začínám s dostatečným předstihem, navíc mám dvě dorůstající dcery, které vydatně pomáhají. O pečení cukroví se dělím s mojí mamkou, takže peču tak sedm druhů, ona napeče druhů pět. Důležitější je pro mně navození sváteční atmosféry. Už od začátku adventu u nás vyhrávají koledy, vlastnoručně vyrábím adventní věnec a jiná vánoční aranžmá. Věším girlandy, různá vánoční světýlka po domě a zapalují vonné svíčky. Ve své rodině jsem známá tím, že pod stromečkem musím mít překvapení, tzn. že nevím ani o jednom dárku, který dostanu. Taktéž ostatní členové mé rodiny do poslední chvíle neví, co jim "ježíšek" naděli. Bez toho napětí a překvapení by to přece nebyly ty pravé vánoce.

Autoškola je za mnou

Včera jsem konečně udělala závěrečné zkoušky v autoškole. Testy a techniku jsem udělala už 26. listopadu v naprostém klidu, ale ze zkušební jízdy jsem měla děsný strach. Však jsem si ji taky musela ještě jednou zopakovat, a to včera. Já neměla z nervozity jak se říká v břiše "motýly", ale hned hejno netopýrů. Už týden předem jsem nemyslela na nic jiného a zhubla jsem tři kila. No, ty tři kila dole před vánocema jsou docela fajn, ale za takovou cenu? Musím se přiznat, že jsem s autem od začátku autoškoly bojovala. Za prvé jsem na místě řidiče seděla v autoškole poprvé v životě a neměla jsem ani páru, na co je který pedál, jak se řadí rychlosti, dávají blinkry či zapínají stěrače a za druhé jsem měla z auta velký recpekt. Při první jízdě jsem ujela cca 40 km, pak následovala bezesná noc a lamentování, že já do té autoškoly vůbec lezla. Přišlo mi nemožné, dělat všechny ty úkony při řízení téměř najednou, přitom sledovat provoz a ještě na křižovatkách vědět, kdo má kdy přednost. Před každou jízdou jsem byla děsně nervózní, ale zajímavé bylo, že když jsem nasedla do auta a začala se soustředit na řízení, nervozita byla vždy pryč. Neměla jsem ani možnost si doma v autě nic vyzkoušet, protože zatím auto nevlastním a musím si na něj ještě do března příštího roku počkat. Nicméně vše se pomalu poddalo a včera jsem už závěrečnou jízdu zvládla!!! Hurá!!! Teď už se konečně můžu plně  soustředit na přípravu vánoc.

Kandovaný zázvor

Nedávno jsem na netu narazila na návod na kandovaný zázvor. Ten, kdo už kandovaný zázvor ochutnal, mi dá určitě za pravdu, že jeho chuť je poněkud "zvláštní" a je třeba si na ni zvyknout. Kandovaný zázvor se dá koupit např. v obchodech se zdravou výživou, ale v malém městě, jako je to naše, takový obchod nemáme, takže ho koupím jen občas, když jedu do okresního města. Návod na výrobu kandovaného zázvoru v domácích podmínkách mi tedy přišel vhod a tady předkládám výsledek:

 

Vlevo vidíte kandovaný zázvor, vedle zázvorový sirup, který vznikne jako vedlejší produkt při kandování  a vpravo dole aromatizovaný cukr, ve kterém se zázvor obaloval.

Detail

Pro ty, kteří neví na co je zázvor dobrý: mezi nejvýznamnější účinky zázvoru patří mj. podpora trávení, prevence proti chřipce, rýmě i rakovině a v neposlední řadě také afrodiziakální účinky

A pro ty, kteří by jej chtěli také vyzkoušet http://www.zazvor.info/kandovany.php

Tak jsem začala dělat autoškolu....

Tak jsem tento týden začala dělat autoškolu. Vždy jsem tvrdila, že mně v životě mrzí dvě věci, za prvé, že neumím anglicky a za druné, že jsem se nenaučila řídit auto. Tak jsem se rozhodla alespoň s jedním z toho něco udělat. A protože snadněji dosažitelná mi přišla autoškola, tento týden jsem usedla do "školní lavice". Má to jen jeden "malý" háček - že se bojím. Ne autoškoly samotné, ve škole jsem vždycky patřila k těm lepším žákům, tak doufám, že to zvládnu, ale bojím se hlavně některých - bezohledných řidičů, které budu na cestách potkávat. Už jako spolujezdkyně jsem byla tolikrát svědkem toho, jací se na cestách pohybují hazardéři, kteří ohrožují nejenom sebe, ale samozřejmě i ostatní účastníky provozu.

Proto si připomínám hlavně ty kladné věci, které mi autoškola přinese:

1. překonám svůj strach a budu umět něco, o čem jsem doteď jen snila
2. už nebudu muset tahat nákupy v ruce a hezky pohodlně si je dovezu autem až k domu (ty, které stejně jako já, nosí denně v rukách nákupy pro čtyřčlenou rodinu, ví o čem mluvím)
3. když budu potřebovat někam jet - nebudu odkázána na veřejnou dopravu a jízdní řády (přeplněné veřejné dopravní prostředky a někdy jejich protivné a arogantní řidiče)
4. když budu potřebovat něco odvézt nebo přivézt, nebudu muset obtěžovat někoho jiného

Tak si říkám, že to všechno stojí za to, aby jsem svůj strach překonala.

Hortenzie

Protože se nadcházející podzim začíná pomalu, ale jistě hlásit, čehož důkazem jsou stále chladnější noci a stále kratší dny, chtěla jsem si něco z toho letošního léta uchovat na památku. A jelikož mám kamarádku, která je majitelkou nádherného, velkého keře hortenzií, byla jsem si pár těchto květů včera natrhat pro radost.

Přestože už ztratily něco ze své barevnosti, jsou to stále krásné a majestátní květy. Jejich velkou výhodou je, že se velice dobře suší a mohou tak naši domácnost krášlit ještě po mnoho dalších měsíců, třeba v aranžmá s jinými např. bílými sušenými květy.

Dovolená srpen 2009

Letos jsme o dovolené celá rodina zavítali do krásného lázeňského města Luhačovice.

Během týdne, který jsme tu měli v plánu strávit, jsme si prohlédli nejen město, ale udělali jsme si i procházku na nedalekou přehradu.
 

V místním infocentru jsme si poté zajistili zajímavý půldenní zájezd do cca 20 km  vzdálených Vizovic. Začínali jsme prohlídkou malé místní sklárny, pak jsme viděli ukázku tvorby tradičního vizovického pečiva,

 

následovala prohlídka zámku ve Vizovicích,

kde v současné době probíhá zajímavá výstava dobově oblečených panenek Barbie.

Zájezd končil exkurzí ve firmě Rudolf Jelínek a závěrečnou ochutnávkou zde vyráběných likérů.

Celkově se nám dovolená v Luhačovicích a okolí moc líbila a už teď víme, že si tady určitě zase někdy zajedeme.

Brože podruhé

Musím přiznat, že výroba broží mne chytla. Sotva jsem dodělala první tři, zmiňované v předchozím článku, už se mi v hlavě líhly nápady na tyto dvě další. Jen jsem při jejich výrobě použila více korálky, protože jsem měla pocít, že brož celkově 'rozsvítí'."